Osvěta je velice důležitá. Musíme vědět, proti čemu stojíme a jak se lze bránit.

Paintball - historie PDF Tisk Email

     Historie paintballu se začala psát v Českém Brodě roku 1997, kdy jsme se rozhodli začít s touto tehdy v České republice poměrně novou hrou. Splňovala naše požadavky, neboť se velmi přibližovala realitě a adrenalin to byl na tehdejší poměry více než nadstandardní. V té době jsem obešel všechny známé, známé známých a od všech, kdo měli zájem, vybral peníze na krátkou paintballovou zbraň ZGP české výroby, masku, bombičky a kuličky. Pak jsme vyjeli do Prahy a nakoupili kompletní sady pro 14 lidí (zbraň, maska, bombičky, kuličky). Vladan Marek, průkopník paintballu v ČR, se ukázal jako velký nadšenec, který vycházel vstříc nově se tvořícím skupinám, zrovna jako byla ta naše.

     S krátkými zbraněmi ZGP, které člověk po každém výstřelu musel natáhnout, měla hra opravdu něco do sebe. Člověk musel být velice přesný a neustále taktizovat, neboť zásobník na 10 kuliček neumožňoval žádné velké bezhlavé kropení nepřátel. Za sebe mohu říci, že mě tato éra hraní bavila asi nejvíc. Stříleli jsme po sobě prakticky všude. Nejoblíbenějšími lokalitami se staly objekty bývalých kasáren v Chrášťanech a Přehvozdí. Velkým zpestřením pro všechny byla vždy návštěva benešovské paintballové skupiny a pražského týmu v čele s Vladanem Markem. Na pocity, které máte, když v 15-ti lidech bráníte barák, na který útočí dva jiné týmy (cca 30 lidí), vybavené lepšími zbraněmi, se nedá zapomenout. Téměř nikdy jsme se neubránili, ale to nám vůbec nevadilo. Herní prožitek byl dokonalý.

     Po několika letech hraní přišla obměna, kdy jsme nakoupili zbraně Maverick, tzv. „pumpy“. Hra s těmito kvéry dostala nový nádech. Vyšší byla kadence a musela být i úsťová rychlost těchto pumpiček, neboť modřiny byly o poznání větší a zásahy bolestivější. V tu dobu si již nikdo na ramba nehrál, neboť zásahy z lepších zbraní občas dost zabolely i přes masku na obličeji, natož když jste dostali zásah na nekrytou část hlavy, krk nebo třeba prsty na rukou. Každý hráč zná ten pocit, kdy zbyl sám z celé skupiny, krčí se v koutu místnosti a přemýšlí, jestli se raději nevzdat dobrovolně, když se stejně s kroky nepřátel blíží rychlý a často bolestivý konec, pot kape z masky na zem…pak si ale řeknete, že alespoň jednoho vezmete sebou, toho prvního…V té době náš tým čítal kolem 20-ti členů, hráči se z větší části obměnili, občas jsme vyzkoušeli i jiná vzdálenější bojiště (Benešov, Milovice). V té době se objevila skupina paintballových nadšenců z Kouřimska, s kterými jsme si občas pěkně zahráli např. v jejich tradičním „Molotovově“.

     Kolem roku 2005 téměř všichni paintballisté z naší skupiny postupně přešli na semiautomatické až automatické zbraně, se kterými hraní na vojáčky dostalo další rozměr. I já jsem byl v rámci tohoto nového trendu nucen opustit bezbolestnou „pumpu“ a přejít na zbraň z řady MR. Někteří si kupovali i lepší, finančně náročnější mašiny. Tyto typy zbraní, zvláště pak ty s elektronickými zásobníky munice, poháněné vzduchem, měly své nesporné výhody i nevýhody. Velká kadence, třeba i 18 výstřelů za vteřinu, automaticky přiřazovala svému nositeli označení „kulometčík“ a vystřílení 200 kuliček v rámci krycí palby a třeba 800 za jednu hru, nebylo výjimkou. Pravdou je, že dostřel byl úžasný a schovávání se před palbou za keři bylo marné… Nicméně velká spotřeba, složitá rozborka – sborka, na místě neopravitelné poruchy a těžkopádnost nositele takové zbraně, patřily mezi nevýhody. Člověk měl vždy ohromnou radost, když vyřadil ze hry tyto rychlopalné mašiny starou dobrou pumpičkou. O tom by jistě mohl vyprávět své tým Hrochů z Prahy, kteří jezdili pravidelně měřit s námi síly na Českobrodsko.

Kolem roku 2008 střelba z paintballek v Českém Brodě utichla, většina zbraní odpočívá ve skříních, na půdách a čeká…

 

CIMG1525

AddThis Social Bookmark Button
Aktualizováno Úterý, 09 Srpen 2011 22:01
 

www.facebook.com/ceskobrodak

Mail: info@ceskobrodak.cz

GSM: 774 200 158

GSM: 739 749 197