S oblíbenou úvalskou kapelou se již několik týdnů na pódiu neobjevuje zpěvák a rapper Štěpán Karbulka, Billové na svých stránkách vydali prohlášení, že to je právě kvůli problémům s tvrdými drogami.
„Je to tak, máme feťáka v partě,“ reaguje s odzbrojující upřímností a trpkou ironií v hlase zpěvák Vašek Bláha. „Rozhodovali jsme se, jestli mlžit a svést to na nějakou angínu nebo něco podobnýho, ale nakonec nám přišlo lepší to lidem říct a trochu je i varovat. Stačí mi, co vidím v okolí, ta situace je tu dost hrozná.“
V Karbulkově případě měla závislost podle všeho poměrně klasický průběh. Na začátku byly nevinné experimenty, v závěrečné fázi se stala situace neudržitelnou pro něj i celé okolí. „Protože se nám v poslední době daří, bylo nám divný, že zatímco kluci si furt kupujou nový kytary a zařizujou bydlení, Štěpán je furt bez koruny a půjčuje si,“ popisuje to otevřeně Bláha a odhaduje, že problém se s kapelou táhne už tak dva či tři poslední roky.
„V posledních měsících už to bylo nezvladatelný. Domluvy a dohady nepomáhaly a už jsme nechtěli poslouchat další sliby. I když to nebylo nic jednoduchýho, tak jsme Štěpána zmáčkli, že jestli s tím nic neudělá, tak musí pryč z kapely.“ Když souhlasil, naložili ho ostatní Billové do auta a odvezli na detox. „Vypadá to, že bude asi až do Vánoc odvykat někde v komunitě. Já jenom doufám, že to pro něj bude dostatečná výstraha, doufám, že bude silák a zvládne to. Místo v kapele pro něj samozřejmě držíme,“ říká Bláha.
Velký problém, na který je třeba upozornit, je podle zpěváka snadná dostupnost tvrdých drog. „Bydlíme kousek od Českýho Brodu a tam je drog hromada. Prodávaj to tam už léta stejný lidi, policajti maj nafilmovaný jejich baráky, každej o tom ví, ale nikdo nic nedělá. Je to hrůza, jenom co jsem se já doslechl - tady lidi prodávaj auťáky a zadlužujou se. A proti tý partě z Brodu nikdo nezasáhne.“
Drogy v hudebnickém prostředí samozřejmě nejsou nic neobvyklého. Časté hraní, většinou dlouho do noci, nekonečné přejezdy, zjitřené emoce, stres a bezedné účty na baru s sebou nesou zvýšené riziko. Otázka je, jak se s tím dokážou vyrovnat sami hudebníci. „Muzikanti jsou samozřejmě exponovanější profese, mají přísun peněz, jsou osobnostně pestřejší a odvážnější – vždyť díky tomu mají taky mnohdy úspěch. Jsou hraví, a tak si občas zahrávají i s drogami – nejčastěji je to alkohol a marihuana,“ říká o uměleckém prostředí Ivan Douda z nadace Drop In, která pomáhá drogově závislým.
„Někteří jenom experimentují a dokážou to kontrolovat - nakonec některé drogy opravdu umocňují zážitek z hudby, jiní tomu podlehnou. Riziko je, když jde o komplikovanou osobnost a přidají se k tomu třeba deprese. Je to podobné jako s herci, kteří si po představení dají panáka pro navození pohody. Je to takový pokus o samoléčbu, chtějí se tak uvolnit a zbavit úzkosti.“ I mezi hudebníky je podle něj ze všeho nejdůležitější informovanost.
Přestože na drogy dojelo opravdu velké množství muzikantů, problém je, že spousta z nich se také díky drogám proslavila a složila pod jejich vlivem své nejlepší věci. Například heroinová dobrodružství Petea Dohertyho z kapely Babyshambles aktuálně plní - spolu s obdivnými recenzemi - vydání mnoha světových hudebních časopisů.
„Všechna doporučení, jak se vyhnout drogám, zní vznešeně a většinou se těžko roubují na realitu. Určitě je třeba lepší jít si zaběhat, a tím se uvolnit,“ soudí Douda. „Obecně ale platí, že když už muzikanti s drogami experimentují, měli by si alespoň dávat dlouhé pauzy, jinak riskují, že do toho rychle vlítnou. Když si budou dávat jednou za několik měsíců extázi, je riziko malé, když to bude jednou týdně heroin, bude z toho rychlá závislost.“
